Zuza

Pár otázek

• Jakou nejhorší radu bys dala někomu, kdo se chce začít věnovat improvizaci?
• Hlavně to nedělej! …protože nezačít by byla velká chyba. Myslím si, že impro může každému přinést strašně moc (kromě hromady smíchu samozřejmě). Pamatuju si na svoje začátky, kdy pro mě každý trénink znamenal nějaký aha moment, moment sebepoznání, nebo formu terapie a byla jsem z toho úplně vystřelená.
• Kdyby Paletáci byli jídlo, co by v nich rozhodně nesmělo chybět?
• Paletáci jsou jako Bertíkovy fazolky tisíckrát jinak: nikdy nevíš co dostaneš, ale vždycky tě čeká překvapení.
• Jaká věta by tě dokázala během představení okamžitě rozhodit? A co tě rozhodí v běžném životě?
• "A teď nám zazpívej tu operní árii jak jsi cvičila" …zpěv na jevišti je pro mě vždycky výstup z komfortní zony, hlavně když to nečekám. A v životě? Často zvládám v pohodě objektivně náročné situace, kdy nejdou věci podle plánu (uletí letadlo, bouračka, ztratili jsme se) ale rozhodí mě něčí divný pohled nebo komentář, který si vykládám po svém a ještě dva dny rozebírám v hlavě.
• Jaká je pro tebe nejintenzivnější vzpomínka spojená se skautem?
• Plížím se přítmím kolem tábora, mám poslední šanci ukradnout nějaké jídlo. Netuším, kde je zbytek týmu, a doufám, že se s někým potkám, až se vrátím do našeho doupěte. Adrenalin mi pumpuje krev, bojím se o život jak kdyby mi šlo o ten vlastní… Aneb je několik velkých táborových bojovek, na které nikdy nezapomenu.
• Co ti dobíjí baterky?
• Možnost sedět a jen tak čučet do blba. Procházky v přírodě. Běhání v dešti. Tanec. Zpívání u táboráku. Impro. Tulení s dětma. Knížka, která mě vtáhne tak, že nemůžu přestat číst.
• Tvoje oblíbená kniha a proč?
• Kundera a Nesnesitelná lehkost bytí. Já vim že je to možná až moc intoušský, ale mě to prostě baví: filozofování o životě, kontext té historické doby, lehká erotika a celý je to skvěle napsaný.