Eliška Applová aka
Divadlem žiju už od dětství. Od první třídy dramaťák, v patnácti jsem přesedlala na poloprofesionální divadlo a občas se objevila i v malých filmových rolích. Impra jsem se ale vždycky bála, dokonce jsem mívala opakované noční můry, že jsem zapomněla text, měla to nějak odimprovizovat, ale stála jsem jak zařezaná a nevydala ze sebe ani pozdrav. No ale jak se říká, odříkanýho chleba… A může za to Žako a jeho skvělý impro workshop!
Stejně jako Drirr jsem hráčkou a tvůrkyní rolových her zvaných larpy, momentálně se chystáme společně uvádět další běhy brakového westernu Legendy o Blackhill a scifi Den Trifidů. Dalším naším společným projektem je CostumElla – jako fotograf a fotomodelka jsme nemohli lockdown využít jinak, než focením. Larpy hraju (když nepočítám 7 letou pauzu) 10 let, fotím 11 let. Od dětství miluju deskové hry. A poslední 4 roky točím videoblog Vykojená mamyna. A naprostou shodou okolností jsem stejně dlouhou dobu rodičem. Náhoda?
Samé umělecké projekty, že? Tak vězte, že jsem vystudovaná zooložka a momentálně se snažím rekvalifikovat na IT.
Ale zpět k Paleťákům. Je to pro mě parta lidí, která je mi vzácná tím, že se s nimi cítím jako “mezi svými”. To je pocit, který mi od dětství chybí, nikdy jsem nebyla schopná nalézt partu, lidi, s nimiž mi bude dobře. To se mi povedlo až mezi larpery a Paleťáky. Je to pro mě opravdovou vzácností. S Paleťáky sdílím stejný drsný humor, který není úplně pro každého, ale nás, řekla bych, definuje.
Drirr
